Dnes bychom Vám rádi přiblížili rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3125/2022, ve kterém se velký senát zabýval počátkem běhu promlčecí lhůty ve chvíli, kdy věřitel vyzve dlužníka k úhradě za již poskytnuté plnění, neboť v této oblasti dosud panovala nejednotná soudní praxe.
Konkrétně se jednalo o otázku, zda subjektivní promlčecí lhůta začíná běžet dnem následujícím po splatnosti závazku, tedy den po splatnosti určené ve vystavené faktuře, nebo již od okamžiku, kdy věřitel vůbec mohl uplatnit své právo na plnění poprvé – tedy v den, kdy věřitel mohl vystavit dlužníkovi fakturu za dříve poskytnuté plnění.
Nejvyšší soud ve výše zmíněném rozhodnutí dospěl k závěru, že věřitelovo právo na plnění vzniká již okamžikem jeho poskytnutí plnění, kdy od této doby může věřitel dlužníkovi vyúčtovat sjednanou činnost. Dle ust. § 619 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění se za rozhodnou dobu pro počátek promlčecí lhůty považuje okolnost, z níž se věřitel dozvěděl nebo mohl a měl dozvědět, že mu vzniklo právo na splnění dluhu, tedy dle Nejvyššího soudu okamžik, kdy se věřitel dozvěděl, že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu. Od tohoto momentu začíná běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta. Pro smluvní strany závazku tedy raději doporučujeme si konkrétní termín splatnosti přímo vymezit ve smlouvě.
Nakonec bychom rádi zmínili, že byl dne 31. října 2023 ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 321/2023 Sb., kterým se mění zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, který zavádí s účinností od 1. prosince 2023 možnost žádat o důchod elektronicky bez návštěvy Okresní správy sociálního zabezpečení.
SAMAK tým
Přihlaste se do našeho Newsletteru