Dohoda o vině a trestu

Dohoda o vině a trestu

Účel institutu dohody o vině a trestu (dále jen „Dohoda“) je obecně spatřován především ve zkrácení a zefektivnění trestního procesu ve věcech, v nichž obviněný svou vinu nerozporuje. S cílem rozšířit používání Dohody byla přijata novela trestního řádu provedená zákonem č. 333/2020 Sb., která s účinností od 1. října 2020 umožnila sjednat Dohodu v řízení o zvlášť závažných zločinech a zrušila povinné zastoupení obviněného obhájcem při jejím sjednávání. Nově lze Dohodu sjednat v řízení o každém trestném činu včetně trestního řízení proti osobě s omezenou svéprávností, výjimkou je řízení proti uprchlému a řízení ve věci mladistvého.

Kdy konkrétně je možné Dohodu sjednat? Sjednat jde v přípravném řízení ve fázi vyšetřování, ve zkráceném přípravném řízení po sdělení podezření a v řízení před soudem prvního stupně v průběhu hlavního líčení. Sjednání Dohody může iniciovat jak obviněný či jeho obhájce, tak státní zástupce. Důležité je zmínit, že státní zástupce by tak učinit měl, pokud situace využití Dohody nahrává. Obviněný však na samotné sjednání nemá právní nárok, iniciaci vždy posoudí státní zástupce a pokud ji shledá důvodnou, přijme ji – není to však povinností. Pokud státní zástupce odmítne využití Dohody, musí zaslat obviněnému písemné vyrozumění s odůvodněním. Dohodu lze fakticky sjednat již bezprostředně po zahájení trestního stíhání, je však nezbytné, aby sjednání Dohody předcházel standardní výslech obviněného. S přihlédnutím k povaze věci není vyloučeno, aby se takového výslechu účastnil nebo jej přímo provedl státní zástupce, pokud již v projednávané věci uvažuje o možnosti sjednání Dohody. Ačkoliv je z praktického hlediska preferováno sjednání Dohody do momentu zahájení dokazování v hlavním líčení, není výjimečně vyloučeno uzavřít Dohodu kdykoli v průběhu hlavního líčení (tedy do doby, než soud přistoupí k vyhlášení rozsudku). Nicméně podle Nejvyššího soudu je žádoucí uzavírat Dohodu na samém počátku hlavního líčení. Stejně tak Nejvyšší státní zastupitelství jednoznačně podporuje snahu sjednat Dohodu ještě v přípravném řízení.

Důležitým kritériem při zvažování vhodnosti využití Dohody je zájem poškozeného, a je dokonce povinností státního zástupce v procesu sjednávání tohoto institutu hájit zájmy poškozeného a pokusit se současně sjednat dohodu o náhradě škody, tak aby byla její součástí. Sjednávání Dohody nezakládá důvod nutné obhajoby, pokud zákon neurčí jinak. Dohodu lze sjednat pouze po prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán. K prohlášení viny se nepřihlíží, pokud soud Dohodu neschválí. Obligatorní podmínkou sjednání Dohody je zjištění, že se skutek stal, že je tento skutek trestným činem a že jej spáchal obviněný. Dosavadní výsledky vyšetřování musí vést k závěru, o němž nejsou důvodné pochybnosti, neboť schválení Dohody má podobu odsuzujícího rozsudku.

Trest sjednaný v Dohodě musí schválit soud tak, aby nedošlo k tomu, že by byl trest nezákonný, nepřiměřený nebo nespravedlivý. Zároveň kontroluje, zdali není zvýhodnění obviněného v podobě mírnějšího trestu příliš veliké, pak by totiž mohlo dojít k tomu, že by návrh mírnějšího trestu vyvíjel tlak na obviněného, aby prohlásil svou vinu a vzdal se možnosti projednání věci před soudem. Při stanovení druhu trestu a jeho výměry lze přihlédnout k tomu, že obviněný sjednal samotnou Dohodu. Zároveň pokud se má za to, že ve vztahu k poměrům pachatele a povaze jím páchané trestné činnosti je možné jeho nápravy dosáhnout i trestem odnětí svobody pod dolní hranicí trestní sazby, lze takový rovněž sjednat v Dohodě. Samozřejmě se jedná o postup mimořádný, který je vázaný na splnění řady zákonných podmínek. Mimořádné snížení trestu se rovněž vztahuje pouze k trestu odnětí svobody, u jiných druhů trestů se postupuje podle zákonné minimální trestní sazby. Samotný rozsah zmírnění trestu se určuje podle včasnosti sjednání Dohody v trestním řízení. Pokud se Dohoda sjedná už ve vyšetřovací fázi, existuje největší pravděpodobnost, že dojde k nejvýraznějšímu zmírnění trestu. Zmírnění trestu by v zásadě mělo reflektovat rozsah, v jakém došlo k upuštění od zdlouhavého, náročného a nákladného dokazování. Nejčastěji se proto zmírnění trestů vyskytuje v důkazně složitějších případech, protože právě u nich hrozí zdlouhavé vedení dokazování. Nejméně výhodné, resp. téměř bezvýznamné z hlediska zmírnění trestu oproti návrhu v obžalobě by pak mělo být uzavření Dohody až po skončení dokazování v hlavním líčení.

V rámci hodnocení postoje obviněného k trestnému činu a možnosti jeho nápravy za účelem stanovení druhu a výměry potenciálně zmírněného trestu lze přihlédnout zejména pokud

• obviněný svého činu lituje, přijal opatření skýtající záruku, že trestnou činnost nebude opakovat nebo se jedná o zjevné vybočení z jeho jinak řádného života;
• obviněný odčinil anebo se snažil odčinit škodlivé následky trestného činu;
• obviněný nahradil škodu způsobenou trestným činem anebo učinil jiná opatření k její náhradě;
• obviněný napomohl k objasnění trestného činu, který mu je kladen za vinu, nebo napomohl k objasnění trestného činu v jiné trestní věci, popřípadě vystupoval v postavení spolupracujícího obviněného;
• obviněný svým chováním po spáchání trestného činu prokázal, že se polepšil;

nebo, v případě právnické osoby, pokud

• obviněná právnická osoba po spáchání trestného činu zavedla taková vnitřní opatření, která jsou způsobilá zamezit spáchání trestného činu anebo možnost jeho spáchání alespoň výrazně omezit;
• obviněná právnická osoba provedla takové personální změny na vedoucích pozicích, které jsou způsobilé zamezit spáchání trestného činu anebo možnost jeho spáchání alespoň výrazně omezit; či
• obviněná právnická osoba zahájila implementaci účinného compliance systému.

Státní zástupce také přihlíží k tomu, jestli má obviněný zájem na rychlém a přiměřeném skončení věci, jestli je pravděpodobné usvědčení obviněného v hlavním líčení, dále jestli vzniknou nějaké pravděpodobné dopady hlavního líčení na svědky (např. sekundární viktimizace), jestli neexistuje veřejný zájem na projednání věci v hlavním líčení na základě obžaloby anebo jestli náklady na řízení před soudem včetně případného řízení odvolacího nepřesahují přiměřenou míru.