Návrh zákona o hromadném řízení

Ministerstvo spravedlnosti v rámci Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2022 rozeslalo 20. prosince téhož roku do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona o hromadném řízení.

Cílem je transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů. Rozdílů s verzí z března 2020 je mnoho.

Nový návrh především plně vylučuje režim „opt-out“ a režim „opt-in“ zavádí jako jediný přípustný způsob hromadného řízení. Členové skupiny se tedy musí do hromadného řízení aktivně přihlásit. Tento režim na jedné straně poskytuje znalost přesného počtu osob s druhově stejným nárokem a menší zásah do zásady autonomie vůle, na straně druhé tvoří racionální apatii potenciálních přihlašovaných a obecně menší počet nárokujících v porovnání s režimem „opt-out“, což může znamenat výhodnost, ale zároveň nejistotu o kompletním ukončení sporu na straně podnikatele.

Okruh aktivně legitimovaných osob se aktuálně zužuje jen na neziskové osoby, tedy „právnické osoby, které je zapsány na seznam osob oprávněných podávat zástupné žaloby v jiném členském státě Evropské unie, než který je k podávání zástupných žalob určil, podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele“.

Změnou v podmínkách hromadného řízení je zvýšení minimálního množství členů skupiny na dvojnásobek – namísto deseti je nyní potřeba dvacet.

Lhůty pro vydání usnesení o přípustnosti hromadné žaloby i rozhodnutí o odvolání se z šesti měsíců zkracují na tři. Dříve nekonkretizovaná lhůta k podání námitky proti návrhu smíru byla stanovena na 15 dnů od uveřejnění návrhu v rejstříku hromadných řízení.

Nový návrh ruší mnoho institutů, kterými jsou dovolání proti usnesení soudu o přípustnosti hromadné žaloby, podání přihlášky u žalobce, uložení informační povinnosti o průběhu řízení žalovanému, vyloučení účinků schváleného smíru pro jednotlivce oznámením nebo jistota na náhradu nákladů a újmy.

Posílení postavení žalovaného můžeme spatřovat i v novém ustanovení, které žalovanému poskytuje ochranu před nelegitimním informováním o průběhu řízení ze strany žalobce v podobě návrhu na nařízení předběžného opatření.

Ačkoli nelze uložit informační povinnost o průběhu řízení žalovanému, v případě alespoň částečného vyhovění žalobě (včetně schválení smíru) má žalovaný povinnost informovat zúčastněné členy skupiny o takovém výsledku.

Značně je zkrácena část čtvrtá o výkonu rozhodnutí a o vztahu k insolvenčnímu řízení. Nový návrh vybočuje z rámce občanského soudního řádu a exekučního řádu pouze vymezením pokuty pro nesplnění povinnosti z rozhodnutí soudu (až 4 % z ročního obratu, příp. až 10.000.000 Kč).

Ministerstvo nepředpokládá dopad tohoto zákona na státní rozpočet z důvodu očekávaných úspor daných sloučením mnoha bagatelních sporů do jednoho soudního řízení. Díky obecně nižším nákladům a vyšší vymahatelnosti je ministerstvo přesvědčeno o příznivém vlivu zákona na podnikatelské konkurenční prostředí a sociální spravedlnost včetně posílení ochrany spotřebitele.

Předpokládaným termínem nabytí účinnosti zákona je červen 2023.